William Penn
| William Penn | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14.jul. / 24. října 1644greg. Londýn |
| Úmrtí | 30. červencejul. / 10. srpna 1718greg. (ve věku 73 let) Ruscombe |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Jordans |
| Alma mater | Christ Church (1660–1661) Chigwell School |
| Povolání | filozof, podnikatel, teolog, politik, spisovatel a Colonial proprietor |
| Ocenění | společník Královské společnosti (1681) čestné občanství USA (1984) |
| Nábož. vyznání | Kvakeři |
| Choť | Gulielma Springett Penn (1672–1694)[1][2] Hannah Callowhill Penn (1696–1718)[1][3][2] |
| Děti | Richard Penn[1] John Penn[1] Thomas Penn[1] William Penn[1] Margaretta Penn[4][1] Letitia Penn |
| Rodiče | William Penn[1] a Margaret Jasper[4][1] |
| Příbuzní | Abraham op den Graeff (bratranec) Derick op den Graeff (bratranec) Herman Isacks op den Graeff (bratranec) John Penn[1] a Richard Penn[1] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
William Penn (14. října 1644 Londýn – 30. července 1718 Berkshire) byl kvakerský vůdce, bojovník za svobodu vyznání a zakladatel Pensylvánie.
William Penn byl synem anglického admirála a politika téhož jména. William Penn starší (1621–1670) zasedal po deset let v Dolní sněmovně. Král Karel II. mu dlužil velkou sumu peněz. Dluh splatil tím, že Pennovi mladšímu, který se stal kvakerem, dal do správy velké území v Americe. Do Ameriky Penn připlul 29. října 1682. Chtěl darované území nazvat Sylvania, ale král navrhl, aby se jmenovalo Penn-Sylvania, aby se v názvu objevilo i jeho jméno. Pensylvánie se stala útočištěm kvakerů a ostrovem náboženské tolerance mezi ostatními koloniemi.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Roku 1693 napsal esej o udržení míru v Evropě: An Essay Towards the Present and Future Peace for Europe (Esej o současném a budoucím míru v Evropě). V ní navrhl zřízení evropského parlamentu se státy zastoupenými podle velikosti, který by rozhodoval tříčtvrtinovou většinou, a to pouze o záležitostech míru a bezpečnosti; rozhodnutí by mohla být vynucena vojensky.[6]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Pennovou první ženou byla Gulielmas Marias Posthumas Springetts (1644–1694). Měli spolu osm dětí, tři syny a pět dcer. Dva roky po smrti své první ženy se oženil podruhé, s Hannah Margaret Callowhill (1671–1726). Hannah bylo 25 let a Pennovi 52. Během dvanácti let se jim narodilo dalších osm dětí (první dvě zemřely v útlém dětském věku).
Prezident USA Ronald Reagan 28. listopadu 1984 prezidentským prohlášením 5284 (schváleným aktem Kongresu) jmenoval posmrtně Williama Penna a jeho druhou manželku Hannah Callowhill Penn čestnými občany Spojených států.[7]
Americká herečka Meryl Streepová je vzdáleným potomkem Williama Penna.[8][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k Kindred Britain.
- ↑ a b Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online. [cit. 2024-08-14].
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Kvakeři aneb Naši bližní, Přátelé [online]. Kvakeri.cz [cit. 2014-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21.
- ↑ VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 4. Barokní a osvícenská Evropa, s. 89.
- ↑ Proclamation of Honorary US Citizenship for William and Hannah Penn Archivováno 17. 4. 2011 na Wayback Machine. by President Ronald Reagan (1984)
- ↑ Meryl Streep [online]. Faces of America, 2010 [cit. 2010-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Joi-Marie McKenzie. Henry Louis Gates Says He Broke Meryl Streep's Heart [online]. Niteside, 2010-02-04 [cit. 2010-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Penn na Wikimedia Commons
